Tvoření mandalových předloh, mandal, dárkové předměty s mandalami
Jako dítě jsem si moc ráda vymalovávala. Už tenkrát mě bavilo kombinovat různé barvičky a nechat je na sebe působit. A to jsem tenkrát netušila, že existuje něco jako mandala, ten magický kruh, ve kterém se chaos stává harmonickou formou. Obrázek, který vede navíc k relaxaci, k sebepoznání, sebeuvědomění a často dokonce i k léčení.
Líbí se mi, že nejsou žádná pravidla, jak s mandalou pracovat a cítím se v tom tvoření předloh a kombinování různých a někdy neobvyklých barev svobodná. Jednoduše se nechávám vést, vložím pocit a momentální náladu do ruky a ta je přenese do tvarů a barev. Nepřemýšlím, vnímám ten jemný proces, tužku, barvu, je to čas jen pro mě.
Ráda obdarovávám ostatní a tak vznikla také mandala jako dárek. Začala jsem se ladit i na pocity a potřeby ostatních lidí, kterým může přinést kombinace barev, tvarů a celkový dojem potěšení, uvolnění, někdy i poznání. Některé mandalky ještě také doplňuji malými vzkazy nebo texty. Slova přicházejí většinou v procesu tvoření nebo vnímáním hotové mandaly.
A tak se duše má tvořivá rozlétla, přikývla a přijala tento nový dar a hlava spustila další různé nápady, v jaké formě mandalky poslat dál. V Žamberku a okolí je spousty tvořivých bytostí, tak jsem si z nich vybrala Evu Tobiškovou, která mi začala pomáhat některé nápady realizovat a obléká moje obrázky do krásných „kabátků“. Jsem za to moc vděčná a je krásné, jak se ze společného díla radujeme.
Myslím, že to, co dělám, není žádné umění v pravém slova smyslu, ale když dvacetkrát namaluji a vymaluji v mandale srdíčko, cítím, že i moje srdce najednou poskočí a ožije. A to je nejlepší motivace k tomu, proč tvořit.
„ S trpělivostí, klidem a láskou, maluji nitku po nitce pavučinky svých snů.
Malovaná cesta mě vede k mému vnitřnímu JÁ, k souladu a rovnováze.
Kéž mě vede také moudrá intuice a Božská inspirace!“
